Prosinec 2012

Citáty

27. prosince 2012 v 1:26 | Alyss Adler |  Ostatní
Rozhodla jsem se napsat jsem pár mých oblíbených citátů... Zase jako obvykle nějaká hudba k tomu. Tentokrát, dovolím si říct, velmi smutná. Tedy alespoň mě pokažde dožene ke vzpomínkám a slzám...


"Život tě časem naučí tvářit se, jako že se nic neděje" (Jak pravdivé....)

"Dělat více věcí najednou? Nemůžu dělat dvě věci najednou! Nemůžu dělat ani jednu věc najednou!" Helena Bonham Carter

"Nedostanu se do nebe. Do pekla mě ale taky nevezmou. Satan by se naštval, kdybych mu to tam začal řídit." Johnny Depp

"Neexistuje normální život." Helena Bonham Carter

"Jestli milujete dva lidi najednou, vyberte si toho druhého. Protože kdyby jste doopravdy miloval toho prvního, nikdy se do toho druhého nezamilujete." Johnny Depp

"Už není pravdy" Johnny Depp

"Vztek je přetvářka smutku"

"Snažím se uhnout od pochopení, proč tak jednat. Já jen vím, že je třeba to udělat." Ralph Fiennes

"Kůň zná svého jezdce lépe, než jezdec svého koně" Arabské přísloví

"Kůň běží s plícemi, setrvává srdcem a vyhrává charakterem" Tesio

"Kůň bez jezdce je stále koněm.Ale jezdec bez koně je jen člověk" S.J. Lec

"Koně nám propůjčí křídla, která postrádáme" Mr. Brown

"Nejtěžší dostih nevyhrávají nohy koně, nýbrž jeho srdce" Jean Trarieux

"Sklo se rozbije, vína je najednou málo, přátelé také selžou, ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách." Islandské přísloví

"Že mi je můj kůň nejmilejší říkáš ty, člověče, že je hřích. Kůň mi zůstal v bouři věrný, člověče ani ve větru." Rene Keller

"Čímvíce poznávám lidi, tím raději mám koně!"

"Váš kůň vás miluje, ne pro váš vzhled ale pro vaší lásku"

"V jezdectví jde o partnerství. Kůň vám půjčí svou sílu, rychlost a eleganci, které jsou vždy větší než ty vaše. Od vás za to dostane váš dozor, inteligenci a porozumění, které jsou větší než jeho. Dohromady můžete dosáhnout bohatství, kterého každý sám nikdy dosáhnout nemůžete..."

"Jizdou na koni si propůjčujeme svobodu" (Ta nejpravdivější a nejkrásnější pravda!)

"Cval je lék na každé zlo" ( A že ani netušíte jaký!)

"Podívejte se koni do oka a okamžitě budete vědět, jestli mu můžete důvěřovat"

"Ostré uždění,martingal a vyvazovací otěže jsou omluvou za špatnou ruku jezdce." (Něco hodně na tom bude...)

"Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš." L.N. Tolstoj

"Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou." Crane

"Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí." G. V. Catullus

"Přítel je ten, který přichází, když celý svět odešel." Anglické přísloví

"Nedopusťte, aby malá hádka zničila velké přátelství." Dalajláma

"Přátelství je jako zlatá nit, která když se přetrhne, jde sice ještě spojit, ale uzel už navždy zůstane."

"Přítel - někdo, před kým je možné myslet nahlas." R.W. Emerson

"Jsem raději zrazen falešným přítelem, než bych zklamal přítele pravého." A. Maurois

"Stůjte za jedním pravým přítele, a potom zjistíte kolik falešných se přidá"

"Měj s přítelem raději strpení, než abys ho ztratil." Arabské přísloví

"Když kryješ jednoho, připrav se na zlobu všech ostatních"

"Pravým přátelstvím není stát společně proti nepříteli, ale stát společně proti příteli."

"Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého." Čínské přísloví

"Člověk má být ke svému příteli takový jako sám k sobě." Sókratés

"Přítel všech, přítel nikoho"

"Příteli k pomoci třeba o půlnoci." Čínské přísloví (Jo, něco na tom bude)

"Přítel je jako druhé já." Cicero

"Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít." J.R.R. Tolkien

"Smrt je v životě opravdu jistotou."

"Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí." A. Einstein

"V životě se člověk učí nejdřív chodit a mluvit. Později se pak učí sedět a držet hubu." M. Pagnol (To poslední se jaksi nedá naučit xD)

"Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil." R. Burns

"Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí."K. Čapek

"Nikdo není smutný sám pro sebe." Seneca

"Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi." Kurt Cobain (jeden z nejkrásnějších...)

"Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe." John Lennon

"Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít." Honoré De Balzac
"Žij každý den, jako bys právě v něm měl prožít celý svůj život."

"Nemůžeš ovlivnit jaký člověk ti vstoupí do života, ale můžeš ovlivnit jakým oknem ho vyhodíš!" (Ano, i černý humor!)

"Život je film, my jsme jeho režiséři, jeho herci, jen neznáme scénář a další obsazení."

"Často je důkazem největší odvahy přiznat, že člověk udělal chybu." (Stejně to nikdo neumí!)


Ale, už bych asi měla skončit..... no jestli čtete i tohle. Tak děkuju

Alyss

TOPlist...

26. prosince 2012 v 22:39 | Alyss Adler |  O blogu...
Tak jo... když to už má na blogu každý. Tak tedy i já si zařídila toplist xD Nic zajímavého, návštěvnost určitě nebude žádná závratná, ale co... budu to tady mít jen tak pro zajímavost.


Alyss

Štědrý den

26. prosince 2012 v 17:06 | Alyss Adler |  Téma Týdne
Tak tady bych vám představila celý můj Štědrý den, pěkně postupně, tak jak šel.

Štědrý den pro mě začal vlastně už v noci, pár minut po tom co se na hodinách ukázali čtyři nuly, jsem si s pár přáteli popřáli Šťastný a veselé, k mému nelibému pocitu jsme se ale za chvíli museli rozloučit, počítače vypnout a jít spát. Já tedy ne, já jsem byla zakoukaná do filmu Prázdniny, který zrovna běžel v televizi, ale i přesto mě přemohl spánek.

Před polednem na nečekalo, ne zrovna milé probuzení. Ještě jsem ani nebyla při smyslech a už se po mě něco chtělo. Byla jsem usazena ke stolu, pod nos mi strčili kus vánočky, a seznamovali mě s denním plánem. Jako první byl na řadě stromeček, který potřeboval nazdobit. U tohohle bodu mi bylo vytknut jak pozdě vstávám, a že to mám s toho jak chodím "pozdě" spát. Jelikož jsem ještě moc nevnímala, a snažila jsem se do sebe narvat celý plátek vánočky, ta se snad zuby nehty bránila, nezmohla jsem se na žádný odpor.

Tak to začalo, všichni jsme se sešli u stromečku. Největší pomocní Frodo, náš pes s dokonalou vlastností ležet tam, kde je nejméně zapotřebí, se rozvalil kousek od stromečku a my ho museli co chvílí překračovat. To jsme totiž za značné tátovy slovní pomoci rozmotávali osvětlení na stromek. Ani by jste nevěřili jak bylo zamotané, ale za to jsem mohla samozřejmě já, jak jinak. To přeci já minulí rok uklízela světýlka do krabice! Mělo se cenu hádat? Asi nemělo, přesto jsem něco jedovatě poznamenala. Jedovatě mi to bylo z tátovi strany vráceno, už to vypadalo, že si zas nebudeme nic dlužni. Mamka však včas zasáhla a utnula nás oba včas. Já raději mlčela, a dělala, že neslyším jeho narážky a poznámky. Nakonec byli všechny světýlka, baňky, řetězy a lamely byli na svém místě. To byla chvíle pro mě, odklidila jsem se do svého pokoje, v duchu jsem si začala připravovat nějakou dobrou výmluvu na to, abych nemusela na každoroční vycházku po lese. Napřed jsem si myslela, že jí zruší úplně, aby jste věděli bylo tady vážně hnusně. Všechno bylo namrzlé, snášela hustá neprostupná mlha a do toho všeho foukal štiplaví vítr a docela slušně mrzlo. Divná kombinace. Potom jsem zaslechla jak se baví o tom, jestli půjdeme pěšky nebo jestli pojedeme autem a o tom, kdy se vyrazí. Já mezitím zapínala notebook, potom skype a doufala, že někdo z normálních lidí se ozve. Zdálo se, že nic. Zdání však občas klame, napsal mi člověk, od kterého bych to v tuhle polední hodinu nečekala. Dali jsme se do obvyklé debaty, já se mrně rozčilovala nad tímhle přihlouplým dnem.

Nakvašeně a znuděně jsem se snažila jít po zamrzlé cestě tak abych si nezlámala všechny kosti v těle.V duchu jsem je oba rodiče proklínala a snažila se všechno urychlit. Jistě si dokážete představit jak mě tekli nervy, když nám nešel otevřít zmrzlí zámek na plotu od zahrady, kam jsme nakonec zamířili. V bleskurychlém tempu jsem na okolní větve rozvěsila tvrdý chleba a jablka pro lesní zvířectvo, načež jsem se snažila udržet Froďáka v bezpečné vzdálenosti. Bylo také dosti možné, že bych se jednou otočila a bylo po všech dobrotách. Samozřejmě naše rozepře pokračovali. Já jsem byla obviněna z toho, že jsme nad míru protivná a otec byl nařknut z toho, že se chová jak malý rozmazlený fracek, co neví kdy přestat. Oh, jak pravdivé slova.
Jako obvykle jsme potom zapálili prskavky za nejbližší rodinu, počkali až dohoří a pak se k mé radosti vydali domů.


Bylo něco po druhé hodině a já se těšila na to, že budu chvíli sama. Doma nastala takzvaně tichá domácnost. Zalezla jsem do pokoje k hudbě a skypu. Otec chystal betlém, a mamka se zavřela v kuchyni, aby mohla nachystat večeři.
Konečně přišla nějaká změna v tomto napjatém dni. První člověk co mi napsal, zažíval stejně příjemný den jak já. A tak jsme si výborně pokecali o tom, jak strašně máme rády tento den. Den, kdy se vůbec nepohádáme a obě jsme došli k tomu, že jediný s kým se dá mluvit je ta druhá a naši psy. Já, ale za chvíli měnila názor…ještě na jednoho člověka jsem měla náladu. Pěkně jsme si popovídali, jen co je pravda. Rozebrali jsme tolik věcí, že doteď nechápu jak spolu souviseli, či jak k jsme k nim vůbec došli a jak to tak bývá, člověk úplně ztratí pojem o čase. Najednou byly čtyři hodiny a blížil se čas ke štědrovečerní večeři. To by ale nebyli mí rodiče, kdyby si nedali skleničku něčeho ostřejšího, jak se říká. Nakonec jsme si dali sklenku portského, když jsme dopily všem se konečně trochu zvedla nálada.
Jen co je pravda, pak jsem se docela nasmála, zajímavě jsme si pokecali o alkoholu xD
Pak nastala chvíle k náležité úpravě, tak sem se oblékla do černých barev. Tak co šťastné a veselé svátky! Než jsme se obě vydali k večeři, byla jsem pověřena udělat fotku. Nenávidím focení, ale když už….tak přece to nebude obyčejné. Fotka se skleničkou vína v ruce.

Posunem se dál. Večeře proběhla už v normálním stavu, a konečně jsme se přesunuli k dárkům a vánočnímu přípitku. Než jsme se nadáli, Frodo začal rozbalovat dárky sám, protože přeci nebude čekat na nás. Atmosféra se značně zlepšila, dárky se postupně rozdali, svíčky dohořeli. Nastal zasloužený klid.
Tak nějak jsme se prokousávali dárky, mě však zajímal jen jeden. Nový mobil, u kterého jsem posléze zjistila, že je chytřejší než já, a že se spolu ještě dobře dohádáme. Zatímco jsem objevovala to složité zařízení, televize na nás chrlila nejlepší vánoční film, Pelíšky. Náramně jsme se u toho zasmáli a z mamkou si notovali jak se Jiří Koet v roli Krause , velmi podobá našemu tátovi. Potom jsme přehodili na Světáky, přišli další vlny smíchu. Není nad staré české filmy xD

Nutno snad ještě říct, že od té doby se stal Johnny mojí pravou rukou, aby jste chápali. Johnny je mobil. NO já to nevymyslela, já se toho jen chytla. Ale je to dobrý název, a krytí no ne? Tak a pak pomalu ale jistě zase nastávala půlnoc a já bych tím své nudné povídání o svém dni ukončila.

Alyss

Aston Martin DB5

14. prosince 2012 v 18:28 | Alyss Adler |  Ostatní
Aston Martin DB5
Aston Martin DB5, britský vůz z roku 1963, patří mezi nejslavnější modely značky Aston Martinu, a to díky častému účinkování ve filmech s agentem Jamesem Bondem. Mnohými je pokládám i za nejkrásnější Aston (jsem s nimi za jedno! XD) Auto typu DB5 je vylepšenou verzí předchozího modelu DB4. Má lepší, výkonnější motor,s třemi karburátory, zavedenou synchronizované pěti stupňovou převodovku, a také nový silnější podvozek a kotoučové brzdy. Změnil se i jeho interiér, přidalo se elektrické stahování oken, sklopná sedadla nebo tlumiče. Vozy se vyráběly ve verzi coupé (to Bondovské) a cabriloet.Po uvedení do prodeje jeho cena přesáhla 4000 liber, konkrétně stál 4175. Za podobnou cenu si člověk v tehdejší době mohl koupit pozemek v makléřské čtvrti Surrey. Také to bylo výhodné pro konkurenční Jaguár E-Type, dosahující jen poloviční ceny. Vyrobila se pouze 1059 vozů, z toho většina coupé verze.Zrychlení Astonu z 0 na 100 km/h je za 8,1 sekundy.
V dnešní době, podle Top Gearu, se dá veterán z roku 64 pořídit asi za 40 000 liber. Je prý ale nebzpečný, špatně se řídí a na nic! Ovšem když se do něj přidají vychytávnky tohoto století změníse v luxusní veterán, za kterým se každý otočí. Aby jste si nemysleli, že to bude zadarmo, dáte za takový vyšperkovaný vůz asi 200 000 liber! Zhruba tedy 8 000 000 korun.
K jeho názvu. Písmena DB, jsou iniciály podnikatele Davida Browna, který firmu Aston Martin převzal v roce 1946. Tyto iniciály proto, že to on zavedl výrobu těchto sportovních modelů celé řady DB.

Ve filmech… Poprvé se objevil v bondovce Goldfinger z roku 1964, kde si Jamese zahrál Sean Connery. Podle knižní předlohy měl mít agent soudobí model DB Mark III. Nakonec se ale slavným vozem s poznávací značkou BMT 216A, stal Aston BD5. Pro natáčení byli použity dva vozy. Filmové vybavení auta, byla kupříkladu přehazovací poznávací značka, katapultující sedadlo spolujezdce, neprůstřelná skla, nebo kulomety.

Další film byl Goldeneye, kdesi Bonda zahrál Pierce Brosman (podle mě nejlepší Bond…společně s Craigem!) Film je z roku 1995 a vůz tam byl použit při honičce s Ferrari, kde se ukazuje síla a rychlost Astonu, s jeho zajímavým vzhledem a toho, že ani za Ferrarim nezaostává ve výkonu. Podle mě je mnohem lepší!
Značka vozu byla BMT 214A, a na natáčení byli použity tři vozy.

DB5 se objevila ještě v následujícím filmu Zítřek nikdy neumírá z roku 1997, a měl se objevit i v další bondovce… Jeden svět nestačí z roku 1999 ale scéna byla nakonec vystřižena a ve filmu nepoužita.

V novějším podání se objevila v roce 2006 v díle Casino Royale, kde Jamese ztvárňuje Daniel Craig, auto se tam opět objevuje jen na chvíli. Napřed patří jednomu z padouchů, nad tím ale James vyhraje auto, pak se v něm projede...a to je všechno!

A poslední a nejnovější film, kde se Aston představuje je Skyfall, Bonda zde opět obsazuje Daniel Craig a vůz dostává možnost ukázat se ve své kráse a povrchnosti, jako auto starého dobrého agenta. Je použito ke konci filmu, kdy s ním James společně z M, odjíždějí do Scotska, do starého Jamesova rodiště, aby se ukryli před padouchem Silvou, který je nakonec vypátrá….a bohužel zničí celý Aston Martin!! XD Tím končí jeho éra v dosavadních filmech s agentem Bondem.


Další film kde se Aston objevuje jsou Charlieho Andílci II. Kdy auto patří Bosleymu, který se tam s ním v podstatě jen projede ulicí ke své matce.

Doba...?

13. prosince 2012 v 22:48 | Alyss Adler |  Povídky
Doba? Doba čeho? Toť otázka, že? A tady zamyšlení nad ní.... Ale před tím, jedna písnička, která se svou táhlou melodii a jakýmsi způsobem k textu hodí, a hlavně z filmu, ke kterému je soundtrackem, je velmi trefný. Myšlenka filmu, se dobře hodí do dnešní doby. V for Vendett...

Zpoza mříží vězeňské cely, sleduji západ slunce a nebe, které se halí do červánků. Tiše uvažuji o tom, jaké by to bylo procházet se pod onou oblohou, v krásném pocitu svobody, jenž mi tato cela vzala. Dřív jsem nevěnovala pozornost ubožákům, kteří museli snášet utrpení těchto stěn, teď však chápu jejich nářek, a smutek. Teď sama sedím v chladném rohu, na zápěstí těžké okovy a v těle prázdnotu. V pravé ruce svírám střep, co chvíli mně napadá myšlenka smrti, co chvíli si přikládám střep k levému předloktí, ovšem něčí ruka vždy zadrží tu mou. Ruka naděje, která se mi vkrádá do srdce, naděje toho, že žije stále někdo, kdo by si nepřál mojí osamělou smrt ve skrytu těchto zdí. Někdo kdo rád uslyší můj hlas, sevře mojí ruku do své a oplatí mi své objetí, objetí trosky, která uvažuje v slzách nad významem ubohého života, ve světě kde lidé neznají spravedlnost, neznají cenu života, života, který si člověk nevybere. Každý si prý řídí svůj osud, svoje chování, svoje city, svoje kroky. Až teď v chladných kobkách, a v nářku umírajících, v hlasu smrti a nicoty, až teď se zabývám otázkou, jestli to má smysl. Palčivý pocit v hrdle, mi nakazuje popustit uzdu svým pocitům a vyřvat je na celý svět, svět bez ohledů.

Ale copak by někdo poslouchal obyčejného člověka, vězně, vyvrhla? Máme právo na názor, lidé ho vyslechnou a odsoudí, každý totiž za nejlepší považuje ten svůj! Sobeckost, je lidskou vlastností, jenž sdílíme všichni! Přikláníme se k tomu, aby byly věci rozumně probrány, ale umíme je rozumně probrat? Někdo má moc, lidi vést a ovlivnit je svými řečmi, a někdo zase ne. Člověk, který má mnohdy pravdu je právě tím, koho nikdo neposlouchá, ale ten s darem přemlouvání a osobitosti, je ten kdo nás povede ke špatným činům. Ten, který hází špínu kolem sebe, a sám stojí na její největší části!

Tak se podívejte z okna, a řekněte! Vidíte to jako já? Já, kdo nemá ze světa nic, než palčivý pocit bolesti, strachu a utrpení, člověka, kterému zbyli jen vzpomínky na ty, jenž miloval, na ty za které by položil život. Je lépe mně, nebo jim? Vidět život očima zastřenými myšlenkami, řečmi a iluzemi, o lepších časech, nebo očima toho kdo nemá co ztratit? Kdo konečně vidí svět takový jaký je? Bezcitný a neohleduplný! Jestli někdy platilo bohatým brát a chudým dávat, teď platí, brát chudým a dávat je do kapes těch bohatým, těm co nám předhazují iluze o lepším zítřku, ukáží vám v jakých podmínkách se na světě žije, ale vzápětí zjistíte v čem a za co si žijí oni.
Vy, co nám prý pomáháte lépe žít! Zamyslete se nad tímto, co vidí vězeň. Člověk žijící nyní ve strašných podmínkách, ale dřív jako někdo. Někdo? Silné slovo pro někoho, kdo žil životem poklidným a šťastným, kdo se nijak nepřičinil na tom, aby se svět změnil, i když mohl. Teď litovat, to je pozdě, ale i přesto říkat tato slova, dodávají mi odvahu. Slova, která by měla patřit všem, kdo můžou měnit život těch ostatních, a všech kdo by se ještě mohl zamyslet nad smysle života a toho jak žít. Jak žít ve světě,který s pomalu ale jistě řítí do zkázy, ať už jakékoliv. Protože jej samy ničíme a podkopáváme. Ničíme vše co se nám zlíbí, a komu se zlíbí, tím posilujeme vztek a nechuť v dnešní společnosti, tím nutíme lidi se nenávidět, pomlouvat a bojovat proti sobě, a to nikdy nepřináší nic dobrého. Ale jako by se snad lidstvo někdy poučilo! Opakují se stále stejné chyby, ale bývají o to horší, po kolikáté se opakují. Svět se žene na smrt!
To říkám já, člověk bez zábran, člověk přesvědčený, že za chvíli se ostrá hrana střepu dotkne mého zápěstí, a já se už neprobudím! Člověk, který umře s láskou v srdci, s láskou v to, že na světě se objeví někdo jako já, ale z mocí zněmit lidi a z mocí vykonat mé myšlenky, který změní osudy nás všech, a dokáže lidem otevřít zrak! To bylo mé poslední přání, přání někoho kdo věřil!

Alyss Adler

Robert Downey...

3. prosince 2012 v 22:49 | Alyss Adler |  Ostatní
..... Pro dnešní večer, no něco. Hmmm...romantického? To už záleží na vás, ale podle mě krásná písnička. Robert má krásný hlas, s krásným tématem, a hlavně výstižným pro toto období. Za "chvíly" tady máme vánoce a tak se to vážně hodí :) Tak doufám, že se bude líbit i vám, stejně jako mně!

Alyss Adler