Jak to mělo skončit

10. listopadu 2012 v 21:41 | Alyss Adler |  Sweeney Todd
Dneska první povídka. Něco na večerní počtení pro ty, kteří znají a mají rádi Sweeneyho Todda. a pro ty, kteří si stejně jako já přáli jiný konec :) Alyss Adler


Jak to mělo skončit!

"Vás od někudy znám" říkala! Mluvil tiše ale zřetelně pan Todd. "V, jste věděla, že žije?" ptal se paní Lovettové. "Bylo to pro vaše dobro!" štěkla na něj. "Lhala jste mi?"

"Ne. Ne já nelhala, vážně se otrávila, ale místo v nemocnici skončila v blázinci!" mluvila rychle paní Lovettová, a stála u otevřené pece. "Lucy!" naříkal pan Todd, ale kupodivu ho ani netížilo pomyšlení, že mu paní Lovettová lhala, něco se v něm zlomilo.
Paní Lovettová dál mluvila, ale on zachytil jen konec "… to protože vás miluji!" řekla najednou a začala se k němu přibližovat. A domluvila o tom, že ho má raději než jeho žena. Pomalu se zvedal, opakoval jméno "Lucy, co jsem to udělal?" otočil se a jeho oči získali onen vražedný pohled. "Jak jste říkala, zapomeňme na minulost! Pojďte ke mně, drahá!" natahoval k ní ruce, v pravé břitvu, ona pomalu couvala ke stěně "Myslíte to vážně, pane T?" ustrašený výraz nešel přehlédnout. "nebojte se, co je mrtvé je mrtvé!" přibližoval se k ní a ona se sesunula po stěně trochu dolů, zachytil jí, začal se pomalu pohybovat do nějakého neslyšného rytmu, pomalého valčíku. "Člověk by měl odpouštět, paní Lovetto!" neměla slov, a tak se jen usmívala a nechala se jím vést k peci. "Život patří, těm živím tak ho žijme, společně!" pořád se přibližovali "Ano, pane T, společně tam, u moře! Tak ho žijme!" už byl jen pár kroků od pece. "Tak ho žijme…" trhnutím se zastavil. Nedokázal to. Chtěl jí zabít, ale nemohl. Nedokázala asi pochopit, že se jí právě chystal hodit do pece, proto se na něj jen usmívala, a dívala se na jeho rozpačitý, naštvaný výraz. "Pane T?" zeptala se a rukou mu otřela pramínek krve ze rtu, ostatně měl celý obličej od cizí krve. Zachytil její ruku, silně, rozhodně ne jemně. Její levá ruka pořád svírala jeho rameno. Díval se na ni, jak jí mizí úsměv. A potom ho něco velmi zaskočilo. Políbila ho, ale ne jako před tím na tvář, ale polibek do, kterého vložila celou svou lásku k němu. Nebránil se, byl naprosto zaskočen a mimo.
S podzemního vchodu do sklepa, nevynořil Toby, s velkými kruhy pod očima, plazil se po zemi,a když spatřil tři těla na zemi, udělalo se mu špatně. Nahmatal jednu břitvu, která ležela na zemi, sevřel jí do ruky, vyskočil na nohy a otočil se. Břitva mu z ruky vypadla.
Nemohla uvěřit tomu, že se k tomu konečně odhodlala. Cítila v puse chuť krve, ohavné krve, kdo ví koho, ale zároveň si užívala pocit, že může být s člověkem, kterého pomalu dvacet let platonicky milovala. Ale teď je její, ten chladný pan T, který se usmívá, jenom když myslí na vraždu, pomstychtiví, ale stále překrásný holič z Fleet Street. Objala ho, a ještě více se k němu přitáhla, užívala si to, zvláště když se nebránil.
On si připustil, že tato chvíle se mu líbí, pomsta byla dokonána, a jemu už skoro nic nebránilos milovat. Lhala mu, ale Lucy už by stejně nikdy normálně nežila, tímto se snažil uklidňovat. Proto vložil to stále trvajícího polibku, taky vše co k ní cítil. Líbal jí jako kdysi svojí ženu, hladil jí po zádech, a držel za ruku. Ukončila jejich polibek, nevěděl proč, ale vzápětí to zjistil, když uviděl Tobyho, jak na ně zírá. Najednou se k nim rozběhl, smál se a objal, je oba svýma malinkýma ručka, paní Lovettová se také smála a hladila ho po vlasech, on se nakonec taky odvážil a poplácal ho po zádech, druhou rukou stále držel ruku paní Lovettové.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama